Hrudní dech

V předchozím článku o břišním dýchání jsem rozebrala různé varianty poloh pro nácvik vědomého dýchání a tak jen krátce zopakuji, že ideální je sed na patách, pokud nezvládneme či nevydržíme, tak zkřížený sed nebo sed s nataženýma nohama. Při bolestech zad je možné sedět u zdi, abychom měli oporu, eventuelně můžeme nacvičovat vnímání a směrování dechu v lehu na zádech. Možností je nepřeberně, takže pokud chcete lépe poznat svůj dech, prostě si zvolte pro vás tu nejpohodlnější polohu. 

Zatímco u břišního dýchání pracovala bránice, při hrudním dýchání se zapojují zejména mezižeberní svaly, kdy při nádechu se žebra rozestupují všemi směry a s výdechem pasivně klesají zpět. Tento typ dýchání podporuje výměnu dýchacích plynů převážně ve střední části plic. Pokud umíme správně dýchat hrudním dechem, příznivě jím ovlivňujeme činnost srdce a podporujeme krevní oběh. Tento typ dechu také stimuluje činnost sleziny a žlučníku (Ivana a Jan Knaislovi, Unijóga). Dr. Gítananda byl přesvědčen, že hrudní dýchání je "...výborný způsob, jak se chránit proti srdečním onemocněním, vlastně jediný způsob, kterým se může toto nebezpečí trvale zmenšovat." (Dr. svámí Gítananda Giri, Jóga krok za krokem, str. 31). 

I pro nácvik hrudního dechu můžeme použít či vyzkoušet různé varianty.

Nácvik hrudního dechu v sedu

Posadíme se do sedu, který nám vyhovuje – viz úvod. Rozpažíme ruce, palce vložíme do podpaží, ukazováčky se jemně dotýkají těla. Prsty i lokty jsou paralelně s podložkou. S nádechem vnímáme, jak se nám hrudník zvedá a s výdechem klesá. Dýcháme co nejdelší nádech a co nejdelší výdech. Zvolna nadechujeme jemný proud vzduchu a stejně tak i výdech se snažíme prodloužit co nejvíce to jde.

Nácvik hrudního dechu v lehu na zádech

Pokud nám z nějakého důvodu nevyhovuje žádný ze sedů, lehneme si na záda a natáhneme nohy. Dlaně si položíme po stranách hrudního koše. Dýcháme znovu co nejdelší nádech a vědomě jej směřujeme tak, abychom cítili, jak se nám při nádechu hrudník rozpíná do dlaní. Můžeme zkusit dlaněmi i zlehka zatlačit proti žebrům, abychom lépe vnímali pohyb žeber. Stejnou měrou jako na nádech se však soustředíme i výdech. Až si budeme jistí, že dýcháme správně hrudním dechem, snažíme se také výdech prodloužit na maximum.

Hathény pro podporu hrudního dechu

Hathény jsou průpravné cviky, které napomáhají k podpoře a lepšímu uvědomění si určitého typu dýchání. Je to opačný postup, než výše uvedený – dech nesměřujeme vědomě do určitě oblasti, ale naopak nastavíme tělo do takové pozice, že dech se automaticky stěhuje kam potřebujeme a my jen sledujeme jeho cestu. Lépe si tak uvědomíme pocit, který bychom měli mít při hrudním typu dýchání.

Po polovičním králíkovi, kterého jsme použili pro nácvik břišního dýchání si pro hrudní dýchání vyzkoušíme králíka celého – púrna šašásanu. Opět začneme v sedu na patách a poté se nataženým rukama opřeme o podložku. Dlaněmi se opíráme co nejblíže nohou, zápěstí by se měla dotýkat kolen. Hlavu držíme rovně. V této pozici volně dýcháme a pozorujeme dech.

Hasta mudra pro podporu břišního dechu

Hasta mudry jsou gesta rukou, kdy pozice prstů ovlivňují naše tělo i mysl. Kromě gest rukou existují i mudry jako tělesné pozice, pozice očí nebo dechová cvičení. Může znít zvláštně, že pouhou pozicí prstů můžeme ovlivňovat pochody v našem těle, ale je to tak. Předpokládá se, že „každá oblast ruky tvoří reflexní zónu pro příslušnou část těla a mozku“ (Gertrud Hirschi, Mudry – jóga prstů, str. 10). Podle Gítanandy „při spojení prstů rukou v některé z hasta muder...se určité nervy spojují v uzavřený okruh“ ((Dr. Svámí Gítananda Giri, Jóga krok za krokem, str. 32).

Hasta mudra pro podporu hrudního dýchání se jmenuje čin maja mudra. Sedneme si do sedu na patách či do jiného pohodlného sedu. Na každé ruce spojíme palec a ukazováček, tak, že vytvářejí kroužek. Ostatní prsty pokrčíme do dlaně. Ruce v této mudře položíme na stehna, dlaněmi dolů. Pak se zklidníme a pozorujeme cestu nádechu a výdechu. Nic neočekávejte, jen si uvědomujte v které oblasti těla nejvíce cítíte sílu nádechu.

Mějte na paměti, že...

ať vám lépe vyhovuje dýchat v sedě, či v leže, ať vydržíte dýchat dechové cviky minutu či pět, všechno je správně. Už jen to, že jste se začali zajímat o svůj dech, že dýcháte vědomě, je obrovská změna. Proto chvalte sami sebe a s radostí pozorujte své pokroky :-)